Psi-vzpomínka
Ti co byli s námi
Gas-Německá doga,černý pes,výborná povaha,naučil se kdejakou ptákovinu,jako třeba povel-čepička.Vyřítil se na přicházejícího a v letu mu sundal klobouk nebo čepici z hlavy.Výraz těch,kdo ho neznali je nepopsatelný.Vzpomínáme i na jeho plavecké umění,pořád chtěl do vody,tak jsme ho odnesli metr od břehu a on se místo plavání začal potápět,jen ty velké uši pluly.Pak už chodil jenom jako plavčík po břehu a semtam si smočil nohy.Když jsme se stěhovali z Tábora na sever,tak se nám s kavkazandou Džínou v novém domově ztratili.Džína se po několika dnech vrátila sama,skočila do okna ,jako že už je tady.Radost veliká,ale Gas nikde.Hledali jsme,už jsme nedoufali.Pak zavolali z útulku,že ho viděli,ale nemůžou ho chytit.To byla akce.Eva s Dušanem jeli jak šílenci těch 10 km a on tam zase nebyl.Když už to zase vzdali,tak Gas ležel uprostřed silnice a už vůbec nedoufal.koukal na Evu jako,že se mu to zdá,až když zavolala,tak letěl jak šílenec.Už nikdy se od baráku nevzdálil.Jo zkušenost.Odešel v sedmi letech.Měli jsme ho moc rádi,byl to kamarád.
Bára-německá doga,harlekýn,povahově ostřejší než Gas,musela se hlídat.Několikrát spolu měli nádherná štěňata.Bára byla oproti Gasovi neuvěřitelně aktivní.a tahle praštěnost jí vydržela až do smrti.Přežila Gase jenom o rok a ještě stihla blbnout a vychovávat Arga s Valdou.Příchodem těch dvou omládla a byla šťastná.Krátkověkost dogáčků je známá,odešla v osmi letech.Už asi zase někde na věčnosti Bára a Gas tvoří nerozlučnou dvojici.
Valda-Německá doga,žlutý pes,fešák,velký kamarád Arga,hodně aktivní a plný života.Bohužel druhých narozenin se už nedožil a Argo byl hrozně smutný.Dogu jsme už nechtěli a tak jsme pořídili k Argovi Středoasiata-Rockyho.A tak si tu teď hlídaj spolu,ale určitě si Argo občas vzpomene na kamaráda z dětství,kterému v běhu nikdy nestačil.
Džína-kavkazský ovčák,stejně stará jako Gas,vyrůstali spolu,ale jejich povahy se hodně lišily.Džína byla hlídač,který miloval svou rodinu,ale nikdo cizí se k ní nesměl přiblížit.Hlídala nám statekještě před dvěma roky a pak byla nemoc silnější než ona..Nechali jsme jí uspat,aby se netrápila a děkujem jí za její služby a věrnost,které nám prokázala.
Všichni tihle čtyři se znali a určitě zase tvoří silnou smečku,jako u nás.
